Ptolemaiovci | |
---|---|
Země | Ptolemaiovská říše |
Mateřská dynastie | Argeovci |
Tituly | král, faraon |
Zakladatel | Ptolemaios I. Sótér |
Mytický zakladatel | Káranos |
Rok založení | 323 př. n. l. |
Konec vlády | 30 př. n. l. |
Poslední vládce | Kleopatra VII. Filopatór |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ptolemaiovci (též Lágovci) byla dynastie makedonského původu, která vládla v Egyptě v letech 323 př. n. l. – 30 př. n. l.
Ptolemaios, zakladatel dynastie, byl jedním ze sedmi strážců a generálů Alexandra Velikého, a posléze jedním z významných diadochů. Po Alexandrově smrti roku 323 př. n. l. byl jmenován satrapou v Egyptě. Roku 305 př. n. l. se prohlásil králem Ptolemaiem I., později zvaným „Sótér“ – Vykupitel. Egypťané Ptolemaia brzy přijali jako nástupce faraonů nezávislého Egypta. K nástupu na trůn egyptského faraona vydal dekret o své vládě 311 př. n. l. „Dekret Ptolemaia Lágovce”.[1] Ptolemaiovská dynastie vládla v Egyptě zhruba 275 roků až do ovládnutí země Římany roku 30 př. n. l., případně do roku 27 př. n. l., kdy římský císař Augustus vytvořil z Egypta římskou provincií a přijal egyptskou korunu „sḫmty“ .
Chybná citace: Nalezena značka <ref>
pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>